oooOoOoO Fanfiction stories by Naiad and Zaira OoOoOooo

Probudila jsem se. Byla jsem v posteli. Asi mě Sirius sem přenes. Napadlo mě. Chvilku jsem ležela a pomalu si uvědomovala, že neležím ve své posteli. Sice vypadala podobně jako ta moje, teda jediné, co je na ní podobné, je, že je to Nebelvírská postel. Roztáhla jsem nebesa postele a zjistila jsem, že jsem v jiném pokoji. Chvilku jsem přemýšlela v jakém. Po chvilce jsem si vybavila, že jsem tu včera byla, byl to kluků pokoj a já ležela v Siriusovi posteli. Až teď jsem si uvědomila, že mám na sobě jen spodní prádlo a můj společenský hábit je přehozený přes nějakou židli.
Někdo už byl vzhůru a byl v koupelně. Vstala jsem z postele a omotala jsem okolo sebe přikrývku, pod kterou jsem ležela. Určitě na mě byl zajímavý pohled. Chtěla jsem už vyjít ven z pokoje, když jsem si uvědomila, jak by vypadalo, kdybych se objevila ve společenské místnosti jen s přikrývkou okolo sebe a vycházela bych z chlapeckých ložnic. Tak jsem si sedla na postel a čekala, až se někdo probudí nebo ten, co byl v koupelně z ní vyjde a řekne mi, kudy se jde do našeho pokoje. Čekala jsem asi deset minut a z koupelny vyšel Sirius. Měl okolo sebe jen ručník. Celkem zajímavý pohled. Vůbec si mě nevšiml.
„Dobré ráno, Siriusi.“ pozdravila jsem ho.
Sirius sebou trhnul a otočil se. Asi nečekal, že tam budu. Okamžitě si vzal věci a zase zapadl do koupelny. Asi za pět minut vyšel a podíval se na mě. Už byl oblečený.
„Můžu se tě zeptat, kde jsi spal?“ zeptala jsem se ho, když vůbec nic neříkal.
„Spal jsem u Remuse v posteli, on totiž se asi nějak zapomněl u vás v pokoji.“
„A kde je Lily?“
„Tak to nevím. Buď spí s Jamesem v jeho posteli nebo někdy v noci odešla, ale o tom pochybuju.“
„A další otázka. Jak jsem se dostala z hábitu?“ zeptala jsem se a čekala, co si začne vymýšlet.
„Svlíknul jsem ti ho, přeci by jsi nechtěla v něm spát.“ řekl, usmál se a sednul si vedle mě.
Tak tohle jsem nečekala. Čekala jsem, jak si začne vymýšlet, že se nedíval a takovýhle podobný kecy.
„A kudy se dostanu do našeho pokoje, takhle přece nemůžu jít přes společenskou místnost.“
„To už chceš jít?“ zeptal se a udělal na mě psí oči.
„Zůstanu tu, ale jen chvilku.“ řekla jsem a políbila ho.

Sirius mi ukázal tajnou chodbu do našeho pokoje. Východ z ní byl hned vedle mojí postele. Všichni ještě spali. Šla jsem se umýt a udělat ze sebe člověka. Převlékla jsem se do mých oblíbených kalhot, džínové kalhoty, a svetru. Bylo asi devět hodin a tak jsem se vydala na snídani. Ve Velké síni nebyl skoro nikdo. Z učitelů tu byla jen profesorka McGonagallová a profesor Green. Sedla jsem si k Nebelvírskému stolu ke Kat, která byla jedna z mála, která tu byla. Ani jsem si nevšimla, že není v posteli.
„Kde si byla?“ zeptala se, když jsem si přisedla.
„Teď jsem byla u nás v pokoji.“
„Ale já myslela přes noc.“
„No, chtěla jsem jít spát asi už v jedenáct, ale v našem pokoji byla Jane s Remusem, takže jsem měla tak nějak smůlu. Zůstala jsem se Siriusem ve společenské místnosti a tam jsem taky usnula. Sirius mě odnesl k nim do pokoje a já jsem se vyspala na jeho posteli.“
„A nevíš, kde zůstala Lily?“
„No, tak ta asi spala v Jamesově posteli.“
„Cože?“
„No, asi tam usnula, já nevím. Dneska by nám měla vše vyprávět.“
„Tak to jsem nečekala, že to bude mezi nimi tak rychlý.“
„Já taky ne. Ale já si myslím, že to nezačalo včerejškem.“
V tom někdo přišel a dal mi pusu na tvář. Málem mě kleplo.
„Ahoj,“ pozdravil Sirius a posadil se vedle mě.
Já se ještě vzpamatovávala z toho šoku. Na tohle nejsem zvyklá.
„Ahoj,“ pozdravila ho Kat a podívala se na mě způsobem jak-to-že-si-mi-to-neřekla.
„Kat ten kluk, co si s ním byla na plese, je od vás ze školy?“ zeptala jsem se.
„Jo, je.“ řekla nevzrušeně Kat a dál se věnovala své snídani.
„Kdy vůbec odjíždíte?“ zeptal se Sirius.
„Brzy, neboj.“
„Ale já to tak nemyslel. Já jsem se ptal, kdy odjíždíte, aby se udělala rozlučka.“
„A já doufám, že Broden vypadne o trochu dřív.“ řekla jsem, protože do Velké síně akorát vstoupila Anna se Sandrou.
„Musím tě zklamat, Alex. Broden odjíždí stejně jako my.“
Okolo nás prošla Anna se Sandrou. Obě se tvářily jako bohyně. Anna se na mě podívala, ale to neměla dělat, protože ji nějaký kluk z Havraspáru nastrčil nohu a ona zakopla. Celá Velká síně se začala smát, ta malá skupina, co tu byla. Podívala jsem se ke učitelskému stolu a zjistila jsem, že profesorka McGonagallová se usmívá. Anna se zvedla, měla rozcuchané blonďaté dlouhé vlasy a roztržený hábit. Podívala se na mě, probodla mě pohledem a rychle se snažila vyplížit z Velké síně, asi zapomněla, proč sem šla. Většina holek se nahromadila ke klukovi z Havraspáru a začaly ho obdivovat, většina neměla Annu rády, protože Anna se snažila sbalit každého kluka v dohledu, a bohužel se jí to většinou povedlo. I já jsem mu byla celkem vděčná.

Do konce dne o incidentu ve Velké síni věděl každý. Skoro všechny holky obdivovaly havraspárského hrdinu, jak ho skoro všichni nazývali, teda většina holek. Anna byla zbytek dne někde zalezlá, nikdo nevěděl kde, teda Sandra věděla, ale nikomu to neřekla.

Konečně se vyspím ve své posteli. Pomyslela jsem si, když jsem se chystala jít spát. Sice Siriusovi postel nebyla špatná, byla úplně stejná, ale moje postel je moje postel. Chystaly jsme se jít spát, ale já jsem si vzpomněla na to, co jsme si včera s Lily slíbily.
„Lily, nechtěla bys nám říct, co jsi včera dělala s Jamesem?“
„Ne. Proč?“
„Jen tak pro zajímavost jsme si včera něco slíbily.“ připomněla jsem jí.
„Tak pojď ke mně na postel.“
„My to chceme slyšet taky, že jo Kat?“ řekla Jane.
„Jasně,“ Přikývla Kat.
„Tak sem pojďte, nebudu tu řvát na celou Nebelvírskou věž.“
„Tím chceš říct, že jste…?“ nedořekla jsem, protože mě Lily přerušila.
„Ne, ještě je brzo.“
„Tak co?“ vyzvídala Kat
„Jenom jsem přespala u něho v posteli.“
„Ale s ním.“ řekla jsem.
„No, a co?“
„No, že já taky přespala v Siriusovi posteli, protože tady Jane s Remusem zabrali náš pokoj. Ale spala jsem v té posteli SAMA.“
„No, vyprávěj dál.“ pobízela mě Jane.
„Počkej, já jsem chtěla slyšet co Lily.“
„Vyprávěj, potom budu já.“
„Takže od začátku. Vy jste šli tancovat. Sirius byl nějakej divnej a tak jsem mu řekla, že půjdeme ven…….“ dovyprávěla jsem jim to do té doby, co jsem usnula.
„To jste kvůli nám museli jít do společenské místnosti?“ zeptala se Jane.
„Jo. U nás v pokoji jste byli vy a u kluků byla tady Lily s Jamesem. Co jsme měli dělat? Vyhodit vás?“
„A co ráno?“ zeptala se Kat.
„No probudila jsem se. Chvilku jsem myslela, že jsem ve své posteli. Potom jsem si uvědomila, že ne. Roztáhla jsem závěs a spatřila ložnici kluků ….“ řekla jsem jim všechno do doby, když jsem šla na snídani.
„Ty jsi vážně měla na sobě jen spodní prádlo?“ zeptala se Jane.
„Ne, měla jsem na sobě kožich.“
„Chodíte spolu nebo ne?“ zeptala se Lily.
„Já si myslím, že jo. A teď vyprávěj co ty.“
„No, my jsme odešli asi o hodinu dřív z plesu. Mě to tam už moc nebavilo a Sandra se pořád snažila si jít zatancovat s Jamesem. Ani nevím jak jsem se dostala ke klukům do ložnice. Když jsme se začali líbat, přišli jste do pokoje ty a Sirius.“
„Sorry, ale nás nenapadlo, že byste tam byli.“
„No, jak jste odešli tak jsme pokračovali. Potom jsem nějak usnula v jeho posteli. Ráno jsem se probudila vedle Jamese. Chvilku jsem si přehrávala, co se stalo včera večer, jestli jsem se s ním náhodou nevyspala. Samozřejmě jsem zjistila, že ne.“
„A vy spolu chodíte?“ zeptala se Kat.
„Nevím, ale podle toho, jak jsme se k sobě chovali, tak asi jo.“
„Holky, já jdu spát.“ řekla jsem.
„Jo, já taky, zbytek si dopovíme někdy jindy.“ řekla Lily.

Poslední měsíc uběhl hrozně rychle. Studenti z Krásnohůlek, Kruvalu a Brodenu se připravovali na odjezd. Já jsem chodila dál se Siriusem, Lily s Jamesem asi nebyli pozadu a Jane s Remusem to samý. Předposlední večer se rozhodlo, že se se všemi rozloučíme. Podle mě by tam nemusela být Anna, ale Sirius mě překecal. Prý je to studentka jako každá jiná a že to mám brát jako oslavu toho, že odejde. Musím uznat, že měl pravdu.

Oslava, teda rozlučka byla celkem zábavná. Tedy kromě části, když jsem brečela jako želva kvůli Kat. Anna se snažila na poslední chvíli ještě sbalit nějaký kluky. Snažila se sbalit i Siriuse, ale to se jí nepovedlo, protože jsem tam byla já. Každá holka už jí neřekla jinak než Brodenská kurva. Tak jako já tak všechny holky oslavovaly její odjezd. Kluci zase donesli jídlo a pití z kuchyně. Bylo tady snad nekonečně Máslových ležáků. Nevím, kde sehnali kluci taky tu flašku ohnivé whisky, ale sehnali. Byla to jen jedna flaška, takže se nikdo neopil. Teda Pettigrew ano, ale to je výjimka. Musím se přiznat, že já jsem potom jednom panáku nebyla úplně střízlivá, ale byla jsem normální, tedy alespoň si to myslím. Ke konci začalo dost lidí odpadávat. Na konci jsme zůstali jen já, Lily, Jane, Sirius, James, Remus, Kat a její kluk, už konečně vím, jak se jmenuje Andrej Petrovič. Zjistila jsem, že teď bydlí s klukama v pokoji. Anna odešla jako první, protože pár holek, mělo malinkou náladičku, a tak jí začaly tak trošku prudit, Anna to nevydržela a okamžitě zmizela u nás v pokoji. Měli jsme štěstí, ani jednou nepřišla profesorka McGonagallová.

V neděli byl naplánovaný odjezd okolo páté odpolední. Holky si sbalily celkem rychle. Kat to udělala přesně jako já a to znamená tak, že vzala všechno oblečení a hodila ho do kufru. Sice ho nemohla zavřít, ale potom si pomohla nějakým kouzlem a kufr se bez problému zavřel. Tahle holka mi bude chybět.
„Kat. O prázdninách musíš přijet do Anglie.“ řekla jsem jí asi hodinu před odjezdem.
„Samozřejmě, že přijedu, když mě pozvete. A já vás pozvu do Bulharska.“
„To budeme rády.“ řekla Jane.
„A jaké je to vůbec v Bulharsku?“ zeptala jsem se, protože Zeměpis na mudlovské škole mě moc nebavil, takže o cizích státech nevím nic.
„Je tam větší zima než tady, ale vy k nám pojedete v létě takže to je jedno.“
„Až přijedete do školy, tak napiš.“ řekla jí Lily.
„Jasně, že napíšu. A vy mi budete psát, jak to dopadá s klukama. Je vám to jasný?“
„Jasně. Kvůli tobě to šlo tak rychle.“ řekla jsem.
„Já si musím donést věci do lodi. Půjdete se mnou?“
„Jo, jdeme.“ řekla Jane.
Prošly jsme celým hradem a přes celé školní pozemky ke Kruvalské lodi. Kat si dala dovnitř věci a zase se vrátila za námi.

Asi okolo půl páté za námi přišla Anna se Sandrou.
„Alex, promiň že jsem lezla za Siriusem.“ řekla mi Anna.
„A ty Lily promiň, že jsem lezla za Jamesem, já nevěděla, že spolu něco máte.“ řekla Sandra.
„Tak se mějte a doufám, že se ještě někdy uvidíme.“ řekla Anna.
„Já taky,“ řekla Sandra.
„Já taky doufám, že se ještě někdy uvidíme.“ řekla jsem a udělala jsem na ně vynucený úsměv. V duchu jsem si slovo někdy změnila na nikdy.
Anna se na mě vrhla a objala mě. Tak to jsem opravdu nečekala.

My jsme zase měli nastoupit do Vstupní síně a rozloučit se s nimi. Všichni mávali. Holky byly šťastné, že odjela Anna. Já jsem si uvědomila, že kdyby Anna nepřijela asi bych se nikdy nedala dohromady se Siriusem. Alespoň k něčemu byla dobrá.

<<   >>