Jdi na obsah Jdi na menu
 


8. kapitola - Lízátko

10. 9. 2007

Od doby, co James pozval Ginny do Prasinek, uběhl týden a Ginny si pomalu začala říkat, že by s ním nikam chodit neměla. Ale na druhou stranu se jí strašně moc chtělo. S Harrym nikdy v Prasinkách nebyla, a tak to chtěla alespoň prožít s jeho otcem.

Když Jamese viděla poprvé, sama byla překvapena, jak jsou si s Harrym podobní, ale netušila, že by mezi nimi mohlo být něco víc než přátelství. Jak sama začala na sobě poznávat, James Potter jí nebyl lhostejný, a toho se velmi bála.

Ale Jamese vůbec netrápilo nic z toho, na co myslela Ginny. On nevěděl, že něco je špatně, a tak se na ni stále usmíval a dvořil se jí jako nikdo před ním.

Zrovna šla sama na hodinu přeměňování. Byla totiž poprvé od doby, co se sem dostala, u Brumbála. Neměla zrovna moc dobrou náladu, a tak, i když mělo asi za půl minuty zvonit, šla pomalu. Nekoukala se na cestu, a tak když do něčeho, tedy spíše do někoho, vrazila, strašně se lekla.

„Promiň, nevšiml jsem si tě.“ řekl jí známý hlas. Zvedla hlavu a uviděla ty známé rozčepýřené černé vlasy. Kdyby nebyla teď u Brumbála možná by si myslela, že je to Harry, ale skutečnost, že Brumbál jí řekl, že zatím nenašel žádný způsob, jak by se mohla dostat zpátky domů, jí hned naznačila, že Harry to být nemůže. Možná kdyby neměla tak uslzené oči, všimla by si hned, že to není Harry, ale James.

„Já se omlouvám, nekoukala jsem na cestu.“ odpověděla a sklopila hlavu. Nechtěla, aby viděl, že nemá daleko k pláči.

„Co se ti stalo?“ zeptal se přesně v momentu, kdy zazvonilo.

„Neměl bys jít na hodinu?“

„A ty?“

„Mně McGonagallová nic neudělá.“

„Mně taky ne.“

„Jak to?“ zeptala se překvapeně.

„Kvůli tobě. Vidím, že nejsi zrovna ve své kůži, a tak jsem tě utěšoval.“

„Ty si vždy najdeš výmluvu, že?“ řekla a podívala se na něj svýma uslzenýma očima.

„Jasně,“ řekl s úsměvem, ale potom se na ni podíval vážně a zeptal se: „A co se ti vůbec stalo?“

„To bys nepochopil,“

„Něco kvůli rodičům?“

„Tak nějak,“

„A mohl bych ti nějak pomoct?“

„Jestli najdeš způsob, jak se dostanu do budoucnosti, tak ano.“

„Cože?“

„Ale nic,“

„Proč do budoucnosti?“

„Jen jsem si dělala srandu.“

„Ne, řekla jsi to vážně!“ nedal se odbýt a Ginny začala litovat, že vůbec něco takového plácla.

„Chtěla jsem tebe a mě rozesmát.“

„To se ti ale moc nepovedlo.“

„V takové náladě se špatně vtipkuje.“

„Proč do budoucnosti, neměla bys chtít spíše do minulosti?“

V duchu se začala proklínat. Sice mu řekla pravdu, ale čekala, že to vezme tak, že si z něj dělá srandu.

„Kdybych se dostala do minulosti, tak změním budoucnost.“

„A kdyby ses dostala do budoucnosti?“

„Tak bych alespoň byla tam, kam patřím.“

Nechápal jí. Nevěděl, jestli si z něj dělá srandu nebo to myslí vážně. „Patříš do budoucnosti? Ginny, vůbec tě nechápu.“

„To je asi nejlepší,“

„Už se do toho zamotávám. A kde jsi vůbec byla?“

„U Brumbála,“

„A co tam?“

„To je jen moje věc.“ odpověděla a do očí se jí začaly znovu hrnout slzy. Sedla si na studenou zem, opřela se o zeď a dala hlavu do dlaní.

James si sedl hned vedle ní. Zaraženě se na ní díval a poslouchal její tiché vzlyky. Bojoval sám se sebou, jestli se jí má nějak dotknout, obejmout nebo radši jen sedět vedle ní a čekat, až se znovu uklidní. Nakonec položil svou ruku na její zrzavou hlavu a jemně jí pohladil.

„Co se ti stalo?“ zašeptal do prázdné chodby.

„N-nic,“

„Něco se ti určitě stalo,“

„Já to ale nikomu nesmím říct,“ Zvedla hlavu a hřbetem své pravé ruky si utřela tvář od slz.

„Ale proč?“

„Všechno bych zkazila.“

Nechápavě se na ní díval a přemýšlel o tom, co mu řekla. Vůbec mu to nedávalo smysl. „Proč se nikomu nesvěří?“

„Asi bychom měli jít na hodinu,“ řekla potichu a vstala.

„Ty chceš v takovémhle stavu na Přeměňování?“

„Už jsem v pohodě,“

„Když myslíš,“ řekl James a taky vstal, ale stále se na ni díval s ustaranou tváří.

0o0o0o0o0

Od střetu na chodbě už uběhl týden a Ginny se snažila Jamesovi vyhnout, jak jen to šlo, ale moc se jí to nedařilo. Každý den večer ho potkávala ve společenské místnosti, dvakrát týdně ho musela vídat na tréninku a ve Velké síni ho potkala vždy.

Nechtěla ho vidět, protože o sobě řekla víc než měla v plánu a jak poznala, tak Jamesovi to stále vrtalo hlavou. Nejradši by si vlepila facku, když si uvědomila, jak se před ním chovala. Vždy když byla v jeho blízkosti a hlavně když spolu byli sami, chovala se jako smyslů zbavená.

Ale sama si vzpomněla na slib, který mu dala, když s ním tancovala na Křiklanově večírku. Zítra s ním měla jít do Prasinek, kde by měli být sami. „Já jsem tak hloupá! Kdybych nesahala na tu pitomou fotku!“

„Ginny?“ ozvalo se jí za zády, když si zrovna zase nadávala za svou zvědavost.

Ani se nemusela otáčet, aby poznala, kdo to je. Ten hlas znala až moc dobře.

„Ano?“

„Půjdeš se mnou tedy do těch Prasinek?“ zeptal se James, když ji obešel a sedl si vedle ní.

‚Ne, nemůžu!‘¨

‚Slíbila jsem mu to!‘

‚Ale všechno tím zkazím!‘

‚Třeba ho lépe poznám!‘

„Slíbila jsem ti to přeci,“

Ještě před chvílí se tvářil nejistě, ale teď se mu na tváři vytvořil šťastný úsměv. „Tak zítra u brány?“

„Budu tam,“

„Tak zítra! Měj se!“ řekl a zase zmizel v chlapeckých ložnicích.

„Panebože, proč se mu vždycky na všechno kývnu?“

OoOoOoOoO

Zase zůstali o samotě. Tamara s Remusem seděli u kuchyňského stolu a potichu usrkávali horký čaj.

„Mám pocit, že si Ginny uvědomuje, že s Jamesem nemůže být. Pořád se mu snaží vyhnout.“ pronesla Tamara do ticha a podívala se na zamyšleného Remuse.

„Doufám, že to tak je. Překvapuje mě, že Brumbál ještě na nic nepřišel. Čekal jsem, že už tu dávno bude.“

„Brumbál je sice geniální, ale všechno vědět nemůže.“

„Ale na něco určitě přijde,“ řekl, ale z ničeho nic se chytl za hlavu a bolestně zasténal.

„Vzpomínka?“

Se zavřenýma očima po chvíli přikývl a čekal až bolest ustane. „Bohužel to vypadá, že jsme se mýlili.“

„V čem? Brumbál přišel na to, jak se může Ginny vrátit?“ zeptala se překvapeně Tamara.

„Kéž by!“

„Tak co se stalo?“

„Už od Křiklanova večírku nám James skoro každý den říkal, že pozval Ginny do Prasinek, ale Ginny se mu snažila vyhýbat. Toho jsme si všimli oba a taky jsme doufali, že v tom bude Ginny pokračovat, ale bohužel jsem teď měl vzpomínku, kde James přiběhl do pokoje a začal radostně skákat. Přes celou ložnici křičel, že Ginny se mu nevyhýbá a že spolu jdou zítra do Prasinek.“

„Snad si jednou oba uvědomí, že to mezi nimi nejde.“

„Stále nechápu, proč to Ginny dělá.“

„Já asi vím. James se k ní choval hrozně hezky a ještě k tomu je podobný Harrymu. A jak jsem od vás slyšela, Harry se s ní rozešel kvůli Ty-víš-komu. Myslím si, že si chvílemi představuje, že je to Harry a ne James.“

„A co když se do ní James zamiluje a s Lily nikdy nebude?“

„Tak se naše životy naprosto změní.“ odpověděla Tamara potichu a v duchu se modlila za to, aby se to nikdy nestalo.

OoOoOoOoO

Nervózně postávala u bradavické brány a vyčkávala na Jamese. Skoro všichni už vyrazili do Prasinek, jen James se stále nikde neukazoval. Byl konec října a počasí se snažilo dokázat, že teplo už opravdu nepřijde. Foukal studený vítr, který jí rozcuchával vlasy. Vypadalo to, že večer bude pořádná bouřka.

Měla na sobě džíny a mikinu, přes kterou si vzala školní plášť. Okolo krku měla nebelvírskou šálu. Stále se rozhlížela po školních pozemcích, kde hledala nebelvírského chytače. Někdo jí přes oči položil ruce.

„Kdo to je?“ zeptala se trošku vystrašeně.

„Hádej,“ zašeptal jí do ucha a ona okamžitě poznala, že je to James.

„Tak třeba, Remus Lupin?“

„Ne,“

„Sirius Black?“ zeptala se nevěřícně.

„Taky ne,“

„Petr Pettigrew?“

„Vedle jak ta jedle,“

„Že bys byl Severus Snape?“ zeptala se naoko šťastně.

„Srabus?“ řekl zhnuseně James a dlaně z jejích očí sundal.

S úsměvem se otočila. „James Potter? To bych nikdy neřekla!“

„Ano, osobně.“

„Mohl byste se mi podepsat?“

„Ale jistě, kam?“

„Nevím, ještě si to rozmyslím. Asi ti večer donesu pergamen.“

„Tak půjdem?“ zeptal se konečně a chytl jí za ruku.

Ginny se zarazila a podívala se na jejich spojené ruce. Ale po chvilce stisk opětovala a společně se vydali do Prasinek.

Nejprve zašli do Medového ráje. James si vybíral plno sladkostí až si Ginny říkala, kam to všechno dá. Ona se jen procházela a prohlížela si všechny sladkosti. Něco by si dala, ale nechtěla utrácet. Kdyby to nebyly Brumbálovy peníze, ale její, tak by si něco určitě koupila, ale v tomto případě si raději nějakou tu sladkost odpustí.

James vše zaplatil a podával jí velké červené kulaté lízátko, které změnilo barvu na jedovatě zelené.

„Ne, děkuju.“ řekla Ginny a cítila se trapně, když jí James musel něco kupovat.

„Ty nemáš ráda sladký?“

„Mám, ale-“

„Tak žádný ale a ber!“ řekl nekompromisně a lízátko jí vrazil do ruky. Za tu druhou se jí znovu chytil.

„A kam půjdeme teď?“

„Už jsi slyšela o Chroptící chýši?“

„Prý je to jeden z nejstrašidelnějších domů v Anglii.“

„Půjdeme se tam podívat?“ zeptal se James, protože v Prasinkách bylo moc studentů.

„Klidně,“ odpověděla Ginny a strčila si teď už fialové lízátko do kapsy.

Když dorazili k Chroptící chýši, nikdo už je nerušil. Sedli si kousek dál na zem. James stále držel Ginny za ruku a chvílemi se na ní díval, i když ona to vůbec nevnímala. Sledovala Chroptící chýši, jakoby ji nikdy v životě neviděla a u toho v kapse ohmatávala barevné lízátko.

„Nechtěla bys zkusit to lízátko? Je to novinka Medového ráje. Když změní barvu, tak změní i chuť.“ řekl James po chvíli ticha.

I když Ginny věděla, že to lízátko v kapse má, vůbec jí nenapadlo ho ochutnat. A tak ho teď vytáhla a pomalu ho rozbalila. Chvíli se na něj dívala a když změnilo barvu znovu na červenou, olízla ho. Chutnalo po jahodách. Podívala se na Jamese a usmála se. „Nechceš ochutnat?“ zeptala se a ruku s lízátkem posunula blíž k němu.

James se také usmál a místo toho, aby si od ní lízátko vzal do ruky, tak si jen líznul. Jakmile chtěla Ginny znovu ochutnat, lízátko opět změnilo barvu na zelenou.

Chvíli ještě takhle ochutnávali, ale když je to přestalo bavit, začali lízátko okousávat a bavili se tím, že mění své chutě i v puse, a tak chvílemi cítili banán s citrónem, jablko s pendrekem a další odporné chutě, u kterých se skvěle nasmáli.

Skvěle se bavili, to musela uznat, ale nechápala, jak se mohlo stát, že se během té doby, co seděli u chýše, mohli k sobě přiblížit tak moc, že když se k sobě otočili obličeji, měli je jen pár centimetrů od sebe. Zakoukala se mu do očí. Měl je úplně jiné než Harry, ale přitom taky pěkné. Měla také hnědé oči, ale ne takové oříškové jako on.

Měla pocit, že se na ni díval skoro stejným způsobem a to jí donutilo zavřít oči. Ucítila jeho zrychlený dech a potom jen jemný dotyk rty. Nespolupracovala, ale to bylo asi Jamesovi jedno, svůj polibek prohloubil. Stále se snažila nic nedělat, ale dělalo ji to stále větší problémy. A nakonec, když to vypadalo, že James všeho nechá, jakoby pochopil, že ona nechce, mu začala polibky oplácet.

„Harry,"

James jí začal líbat intenzivněji, ale zároveň i něžněji. Měla pocit, že na tohle už čekal roky. Jednou rukou jí stále držel a tou druhou jí zajel do vlasů. Měla pocit, že tohle nikdy neskončí a ani nechtěla, aby to někdy skončilo. Ale když někde jakoby z dálky slyšela „James, je to James!“, měla pocit, že se jí mysl alespoň trochu rozjasnila. Věděla, že to, co dělá, je špatně.

A tak, i když nechtě, se od něho odtrhla. Asi ještě pět vteřin měla zavřené oči a pak se pustila jeho ruky a rychle vstala. „J-já já j-jáá já-“ nemohla ze sebe nic dostat a do očí se jí začali hrnout slzy. Otočila se a rozběhla se zase zpátky do Prasinek.

„Počkej!“ zakřičel ještě za ní, ale ona se stejně nezastavila.

A/N: Děkuju za minulé krásné komenty :-) A jestli můžu poprosit a tak bych byla ráda, jestli byste mohli okomentovat i tuhle kapitolu :-) Vymyšlenou jsem mi měla docela dlouho, ale nejsem si jistá, jestli se mi povedla tak, jak jsem chtěla...

7. kapitola                                                                                 9. kapitola

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

páni

(Cathrin, 13. 7. 2009 23:56)

A já jí tak fandila aby odolala :D

Moony

(www.hawaiiiii.blog.cz, 19. 5. 2009 20:18)

no tý jo:-) ah to začíná být šílené:-) doufám že ginny vydrží:-)

...Ty kokso...

(Totoro, 23. 6. 2008 16:22)

To je neuvěřitelný,takhle napínavou povídku sem ještě nečetla,až mám z toho husí kůži!Kde bereš inspiraci???

seš fakt dobrá

(Mary, 7. 2. 2008 20:54)

Máš fakt talent na psaní.... ani se mi moc nechce jít spát.. nejradši bych četla a četla dát tvoje povídky!!!!

No to se nám to pěkně zamotává

(MarryT - kerberos1.blog.cz, 15. 1. 2008 19:42)

páni ona ho políbila tak to je hustý jsem zvědavá na pokráčko

to Jenny

(Naiad, 24. 10. 2007 23:28)

děkuju :-) jsem ráda, že se ti to líbilo :-)

www.jennyss.blog.cz

(Jenny, 24. 10. 2007 18:05)

Wow, to s tím lízem bylo skvělý...píšeš skvěle

:-)

(Naiad, 14. 10. 2007 19:42)

díky! :-))

:-)

(Elisabeth, 14. 10. 2007 12:45)

Je naprosto dokonalá!!

nelien.blog.cz

(Nelien, 30. 9. 2007 22:46)

ach bože... tak tohle se ti strašně moc povedlo. Nejlepší kapča! bože, taková nádhera... jak já toho jamese miluju! :D s tím lízátkem to bylo dokonalý...

no comment

(Flammea, 15. 9. 2007 16:47)

je to nádherný, a už se moc těšim na pokračování...

lízátko

(tess, 12. 9. 2007 16:57)

Bomba. jsem taky napnutá jak struna, jak to dopadne. pěkně si to teď zašmodrchala.

...

(jasmine, 12. 9. 2007 14:33)

je to moc pěkný, začíná se to zamotácat...

perfektna

(barbora, 12. 9. 2007 13:41)

skvela kapitola:D chudak james aj ginny:( tesim sa na dalsiu:DD

dodatek:D

(Nikky, 11. 9. 2007 19:54)

Ale stejne kdyz to GInn rekne tak to jako: ahoj Jamesi musis se dat dohromady s Lily jinak se vsechno zmeni a moje zovotni laska nebude zit:D...no nvm no:D:D...upe jsem napnuta jak ksandy tak pohyb:D ne delam si srandu j a si pockam;)

:)....krasne

(Nikky, 11. 9. 2007 19:53)

jsem na rozpacích bylo to ahbsolutně užásné:)...Vážně nvm co dodat..jenom že jsem malinko zaražená z toho polibku:D...Ale přesně tak jen tak dál...Přece to nemůže dopadnout hned dobře;)..Krásné:)..jsem zvedava jak se to nakonec vyvrbi...udelala si to skvele nechala sis oevrenych hodne vratek;):D...muzes s tou povidkou udelat jets edivy;)...Je to bamba:-**...Jo jina jsem upe jak na trní.že tam není ještě Lily já vím,že se dočkám,ale ohla by tam už začít víc zasahovat :D

Lízátko

(Rhea, 11. 9. 2007 9:02)

Nechci předbíhat, ale myslím, že jim to Ginny stejně bude muset říct, jinak jí Jimmy asi pokoj nedá. :)