oooOoOoO Fanfiction stories by Naiad and Zaira OoOoOooo

„Už víš, s kým půjdeš na ten Křiklanův večírek?“ zeptala se Melissa asi týden před tím večírkem Lily.

„Ano, nepůjdu s nikým. Budu si užívat toho, že mě konečně Potter nepozval.“ odpověděla Lily a u toho se usmívala.

„A koho teda pozval?“ zeptala se překvapeně Tamara a podívala se po Ginny.

„Tak to tedy opravdu nevím,“ řekla Lily a natáhla si nohy.

Ginny vše poslouchala. Ona pravděpodobně jediná z dívčího osazenstva věděla, s kým James Potter půjde. A tak dělala, že neslyší a koukala se dál z okna.

„A ty o tom nic nevíš?“ zeptala se Melissa a hodila po ní zvědavý pohled.

„Kdo? Já?“ zeptala se opatrně Ginny, když si všimla, že všechny její kamarádky se na ni dívají.

„Jo, jasně. Tebe pozval, co?“ řekla Melissa vítězoslavně.

Ginny jen jemně přikývla a podívala se po Lily. Ale Lily se na obličeji vytvořil z překvapeného obličeje šťastný a usměvavý.

„Myslela jsem si, že Jamesovi bude trvat déle, než se od Lily odpoutá.“ řekla Tamara. „Asi jsi ho okouzlila.“

„Já jsem ho okouzlila? A jak, prosím tě?“ zeptala se Ginny překvapeně.

„Tak zaprvé, jsi Lily velmi podobná, zadruhé jsi na něj stokrát víc milejší než Lily, zatřetí miluješ famfrpál, který on miluje ze všeho snad nejvíce, a začtvrté se do tebe asi zamiloval.“ řekla Melissa.

Melissinino poslední slovo ji píchlo u srdce. Nechtěla, aby jí James miloval. „On má milovat někoho jiného! Ne mě! To Lily má být ta vyvolená! Já přeci miluju Harryho!“

„Stalo se ti něco?“ zeptala se starostlivě Tamara, když viděla, jak se Ginnyina nálada okamžitě změnila.

„Ne, to je dobrý.“ odpověděla jí, ale přitom si to spíše říkala sama sobě. To co řekla Melissa, jí docela vykolejilo.

0o0o0o0o0

„Tichošlápku, s kým jdeš tentokrát na Křiklanův večírek?“ zeptal se Remus, který si v duchu počítal holky, s kterýma by rád šel on sám.

„Letos jsem se rozhodl, že první večírek si užiju sám. Až tam se rozhodnu, která bude na ten večer ta nejlepší.“ odpověděl frajersky Sirius. Remus jen nechápavě zakroutil hlavou.

„A s kým jdeš ty, Dvanácteráku?“ zeptal se Petr nesměle.

„Říkal jsem vám už, že jsem někoho pozval.“

„Počkej brácho, konečně se stal zázrak a Evansová tvojí nabídku přijala?“ zeptal se překvapeně Sirius. James jen nesouhlasně zakroutil hlavou.

„To bude Ginny, že jo Dvanácteráku?“ zeptal se Remus a koukal se na něj. Sám byl překvapen, že Ginny Jamesův návrh přijala. Kdyby jen věděl za jakých okolností.

James se jen šťastně usmíval a dal si ruce za hlavu. Chtěl si nechat zdát o jedné krásné rusovlásce, která spala jen o pár metrů dál.

„Weasleyová, jo? To je škoda, byla jedna z adeptek, s kterou jsem chtěl strávit noc.“ řekl Sirius a podíval se zkoumavě po svém kamarádovi. Chtěl ho vyprovokovat. James ho ale nevnímal. Před očima už měl jen obrys dívčí postavy, které se rozplynula a on uviděl jen černo.

„On snad usnul!“ řekl nevěřícně Sirius a dál si ho už nevšímal.

OoOoOoOoO

„Křiklanův večírek. Sice jsem nikdy neměl možnost se tam objevit, ale stejně si myslím, že to muselo být hrozné.“ řekl jednoho večera Remus Tamaře, která stále zůstávala v Londýně.

„Vždycky jsem tam chtěla jít, ale nikdy mě Křiklan nepozval. Rodiče byli oba kouzelníci z mudlovských rodin a v lektvarech ani v jiných předmětech jsem nikdy nevynikala. Docela se divím, že Ginny tam pozval.“ řekla Tamara zamyšleně a u toho se napila máslového ležáku.

„Určitě to bylo díky lektvarům. Od Snapea měla určitě dobrý základ.“

„Od Snapea?“ zeptala se překvapeně Tamara.

„Ty nevíš, že Snape učil v Bradavicích lektvary?“

„Ne, to jsem opravdu netušila. Docela se Brumbálovi divím, vždyť Snape byl smrtijed!“

„A ještě je. Potom, co mu Brumbál tak důvěřoval a my vlastně taky, to je byla strašná zpráva, když jsme se dozvěděli, že to byl on, kdo Brumbála zabil.“

„Cože? Snape zabil Brumbála? To jste mi vůbec neřekli!“

„Nějak jsme si to neuvědomili. Byla to strašná rána a teď už to bereme jako samozřejmost. Snape je prostě smrtijed a nikdy nebyl na naší straně.“ Remus si povzdechl.

„Nebudeme to řešit, už se tak stalo a my s tím už nic nenaděláme. Teď je důležité, aby Harry našel to, co hledá, a porazil Ty-víš-koho.“

„A taky, aby Ginny neudělala nějakou blbost a Harry se vůbec narodil.“ doplnil ji Remus tiše. Oba jen zakývali hlavou a dál se jim myšlenky zase dostaly do jejich minulosti.

OoOoOoOoO

„Já s tebou nemůžu na ten večírek.“ řekla Ginny Jamesovi, když si ho odchytila ve společenské místnosti, kde seděl sám.

„Proč? Vždyť si mi to slíbila.“

„Já bych chtěla, ale prostě nemůžu.“

„Chci slyšet nějaký důvod.“

„Lily,“ řekla potichu Ginny a koukala se někam jinam.

„Evansová? Ale já jsem pozval tebe a ne ji. Chtěl jsem jít s tebou. A Evansová se mnou chtěla jít nebo co?“

„To nevím, ale myslím si, že ty jsi chtěl jít s ní.“

„Kdybych se rozhodl, že chci jít s ní, tak se jí zeptám, ne? Ale já jsem se zeptal tebe.“

„Ale,“

„Žádný ale, Evansová není žádný důvod, Ginny. A jestli se mnou nechceš jít, tak stačí normálně říct, že nechceš.“

„Dobře, půjdu s tebou.“ řekla rezignovaně.

„To jsem chtěl slyšet.“

OoOoOoOoO

Ginny otevřela svůj šatník a koukala se na vše, co by si mohla vzít na Křiklanův večírek. Ale jak koukala, nic v její skříni nebylo. Jen jedny džíny, které už po měsíci nevypadaly nově, protože je nosila pořád, nějaká dvě obyčejná trička a to, co měla na sobě, když se sem dostala. Nic z toho si nemohla vzít.

„Na co tak koukáš?“ zeptala se jí Lily, když jí koukala přes rameno, ale nic neviděla.

„Já nemám, co na sebe. S těmi věcmi, co mám, bych vypadala strašně a ve školním hábitu přeci nemůžu jít.“ řekla nešťastně Ginny a stále koukala do své skoro prázdné skříně.

„Tak já ti něco půjčím.“ řekla jen tak Lily a šla ke své skříni, která byla narvaná různými kusy oblečení. Několikrát něco vynadala a podívala se na Ginny, potom zakroutila hlavou a zase to vrátila zpátky. Až nakonec vytáhla modrozelené kostkované šaty ke kolenům. „To je přesně ono.“ řekla a podávala Ginny své šaty.

„Díky,“ odpověděla Ginny a šaty si prohlížela.

„No, zkus si je!“

Ginny zalezla do koupelny, kde se převlíkla. Když vešla zpátky do pokoje, už tam byly i Melissa s Tamarou.

„Páni! Tobě to sekne.“ řekla překvapeně Tamara, když se jim Ginny ukázala.

„Být tebou, tak bych si ještě rozpustila vlasy.“ řekla Melissa a Ginny hned tak učinila. Melissa se jen usmála a ukázala jí vztyčený palec.

„Nejsou to tvoje šaty, Lily?“ zeptala se Tamara.

„Jo, jsou, ale mně moc nesluší a hlavně v nich mám moc velký zadek.“

„A kde, prosím tě?“ zeptala se Tamara a zakroutila hlavou.

„Tady asi, ne?“ řekla Lily a chytla se za kůži.

„No jo no,“

„Fakt ti sluší víc než mně. Jestli budeš chtít, tak si je budeš moct nechat.“

„Nechat? To přeci nemůžu!“

„Proč ne? Vždyť skoro nic nemáš!“

„Já vím, ale je mi to trapné.“

„To nech být, jestli se budeš líbit Potterovi, tak ti dám klidně ještě něco.“ řekla Lily a mrkla na ni.

0o0o0o0o0

I když Lilyiny šaty se Ginny velmi líbily a sama musela uznat, že jí slušely, stejně si říkala, že Křiklanův večírek si moc neužije.

Když šla po schodech z dívčích ložnic, James už na ní čekal ve společenské místnosti. V černých kalhotách a v bílé košili vypadal skvěle. Vedle si ještě všimla Siriuse, okolo kterého už teď vyselo asi pět dívek. Musela se sama pro sebe usmát, protože ho slyšela říkat, že na večírek letos půjde určitě sám.

„Ahoj,“ pozdravil ji a nabídl jí rámě.

„Ahoj,“ Trochu nervózně se usmála.

Bez dalších slov společně vyrazili pryč a za sebou nechali jejich spolužáky, kteří na večírek nebyli pozváni. Mezi nimi například byli i Tamara, Remus a Petr.

„Těšíš se?“ zeptal se jí James, když procházeli školou.

„Ani ne,“

„A proč? Vždyť jsi tam ještě nikdy nebyla.“

„Panebože, proč musím vždy ze sebe dostat něco, co mě vždycky prozradí?“

„Nevím, podle toho, koho tam Křiklan zve, tak si nemyslím, že tam bude skvělá společnost.“

„Tím si chtěla říct, co?“ zeptal se naoko naštvaně.

„Nemyslím si, že je dobré si dělat přátele mezi lidmi, kteří jsou pro tebe výhodní. Proč třeba není pozván Remus. Chytrý je.“

„Nevím,“

„Ty jsi pozvaný taky jen kvůli tomu, že hraješ famfrpál a pravděpodobně se s tebe jednou stane někdo známý.“

„Ne, jen kvůli tomu, bude to i kvůli našim.“

„Nebo Sirius. Kdyby nebyl Black, tak se tam taky asi nikdy nedostane.“

„A ty jsi tam jen kvůli tomu, že ti jdou lektvary.“

„Tak jako Lily,“

„Evansová, je jeho oblíbenkyně snad už od začátku. Kdyby to nebyla taková šprtka, tak si u něj ani neškrtne.“

„A proto nechápu proč nechce Remuse.“

„Být tebou tak tohle neřeším. Možná tě bude Křiklan chvíli otravovat, ale hlavně to chce si to užít. Když jsem byl poprvé pozván já, taky mi vadila ta společnost, ale když si toho nebudeš všímat, tak je to někdy i zábava.

Usmála se. „Když to říkáš,“

„Já mám vždycky pravdu,“ zazubil se na ni a otevřel jí dveře na večírek.

„Á, slečna Weasleyová a pan Potter. Jsem rád, že jste tu.“ řekl jim hned u vchodu profesor Křiklan. V ruce měl skleničku s punčem.

„Dobrý večer, pane profesore,“ pozdravili najednou a chtěli od něj odejít.

„Doufám, že si to tu užijete slečno Weasleyová. Myslím, že zábavy tu bude dost a zajímavých lidí ještě víc!“ Křiklan se hlasitě zasmál a nechal je konečně jít.

„Nedáš si punč?“ zeptal se jí James, když se od Křiklana dostali dál, kde si našli místa na sezení.

„Jo, ráda. Mám jít s tebou?“

„Ne, zůstaň zatím tady. Za chvíli jsem zpět.“

Ginny se rozhlédla po okolí. Většina studentů byla ze Zmijozelu a hlavně ti z čistokrevných rodin. Zbytek byli studenti z ostatních kolejí, kteří buď v něčem vynikali nebo měli vlivné rodiny. Skoro nikoho známého neviděla. Jen Siriuse, který seděl asi pět stolů od nich a okolo sebe měl dvě dívky, které se na něj sápaly. Obě dvě byly moc hezké, jedna blondýnka, která se Siriusovi očividně líbila více a druhá brunetka, která už mu skoro seděla na klíně. Ginny se jen usmála. Takového Siriuse neznala.

„Ahoj, jak se máš?“ uslyšela vedle sebe a když se otočila, zjistila, že to je Lily.

„Jde to a co ty? Bavíš se?“

„Docela to jde, před chvílí jsem byla s Melissou, ale ta teď šla s nějakých klukem z Havraspáru. A kde máš Pottera?“

„Šel nám pro punč.“

„Já radši mizím. Nemusím ho potkat. Tak snad později. Zatím!“ řekla a zase někam zmizela mezi dav.

„To byla Evansová?“ zeptal se jí James, když pokládal na stolek dvě skleničky punče.

„Jo, díky.“

„Jenom díky? To by chtělo alespoň pusu!“

„Pusu?“

„A proč ne?“

Ginny protočila oči v sloup. Nechápala, jak mohl být James tak sebevědomý, ale i tak se usmála a vlepila mu malou pusu na tvář. „Stačilo?“

„No, mohl jsem dopadnout i hůř.“ řekl a u toho se vesele usmál.

Ginny se trochu napila a když vracela skleničku zase zpátky na stůl, měla pocit, že James se k ní trochu přisunul.

„Nepůjdeme si zatancovat?“ zeptal se James, protože konverzace mezi nimi vázla a on se pomalu začal nudit.

„Určitě,“ odpověděla nadšeně Ginny, už na tu otázku čekala alespoň deset minut.

Společně se zvedli a asi uprostřed jedné písničky od Sudiček, kterou Ginny už znala jako malá, začali tancovat. Píseň byla rychlá a Ginny měla pocit, že neumí tancovat. Každá holka vedle ní tancovala úplně jinak než ona. „Proč dvacet let je takový rozdíl?“

Když seděli, tak za sebou hrály asi čtyři rychlé písničky, ale když šli tancovat, skoro hned začala jedna z těch pomalých. James se na Ginny usmál, dal jí ruce okolo boků a přitáhl si jí k sobě o něco víc. Ginny se trochu zarazila, ale netrvalo jí moc dlouho a spojila své ruce za jeho krkem.

Takhle ona skoro vůbec netancovala, vlastně netancovala vůbec. Jednou s Nevillem na Vánočním plese, když byla ve třetím ročníku a potom na Křiklanově vánočním večírku před rokem. A možná proto si to tak užívala.

„Ginny?“

„Hm?“

„Chtěl jsem se tě na něco zeptat.“ řekl jí do ucha.

„Ale Jamesi, já s tebou nebudu chodit proto, aby Lily žárlila.“ řekla mu potichu a podívala se na něj.

Začal se smát, sice ne moc nahlas, ale i tak to pro ni bylo ponižující. Měla šťastní, že tam byla tma, protože se začala hrozně červenat. Ona to nechtěla říct, ale myslela si to.

„Neříkám, že nejsi hezká. Moc se mi líbíš, ale chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys se mnou nešla do Prasinek.“

„Promiň,“

„A stejně by Lily nežárlila. Kdyby ano, už by to nějak dala najevo.“ řekl s úsměvem, ale v hlase šlo trochu slyšet, že ho to mrzí.

„Nechtěla jsem to říct,“

„To je jedno. A půjdeš se mnou?“

„Když už jsem se ztrapnila, tak to můžu udělat ještě jednou. Jo, ráda s tebou půjdu.“

James se usmál a naklonil se k ní tak, aby jí mohl políbit. Ale Ginny otočila hlavu, a tak jí políbil jen na tvář. „Tak třeba v Prasinkách.“ pošeptal jí do ucha a zadíval se někam do dálky.

A/N: Jen jsem vám chtěla říct, že teď už kapitoly tak rychle přidávat nebudu. Začala škola :-( a já na to nebudu mít tolik času jako o prázdninách (to snad všichni chápete).

A taky děkuju všem těm, kteří mi napsali nějaký ten komentář. A tím, že jsem napsala, že byste vy ostatní mohli komentovat třeba taky, tak jsem možná očekávala víc než jeden komentář navíc ;-)

Tak vás ještě jednou prosím o nějaký ten komentář, jestli se vám povídka líbí nebo ne (já to pochopím, nebojte :-) )

Děkuju :-)

6. kapitola                                                                                             8. kapitola