oooOoOoO Fanfiction stories by Naiad and Zaira OoOoOooo

Lupina zase rozbolela hlava. Bylo 1. září a Ginny by normálně jela do Bradavic. Do dnešních Bradavic, kam správně měla jít.

Byl sám. Nikdo kolem něj nebyl a on neměl svou vzpomínku komu říct. A vlastně ani nechtěl. Všiml si totiž, že Ginny s Jamesem se na sebe tak zvláštně dívali. Bylo mu jasné, že James je velmi podobný Harrymu a Ginny Harryho stále asi milovala, ale u Jamese ho to překvapilo. Měl pocit, že James Lily miloval snad už od prvního dne, kdy ji potkal, ale jak to tak vypadalo, Ginny to změnila.

Musel se usmát, když si vzpomněl, jak se Ginny snažila vyhnout, jakémukoli rozhovoru na téma její minulosti a když něco řekla, teď mu bylo jasné, že vše bylo z Brumbálovi strany.

Bylo zvláštní jí znát ve své minulosti, kdy mu bylo ještě šestnáct. Třeba ji lépe pozná. Zamyslel se a na tváři se mu objevil úsměv. Jestli Brumbál brzy nezjistí, jak ji dostane zpátky, tak určitě zažijí zvláštní rok.

OoOoOoOoO

Cesta do Bradavic jí docela utekla, hlavně když byla s partou, kterou někde v hlouby duše chtěla tak moc poznat. Ale i tak se cítila osamoceně. James, Sirius, Remus i Petr byli opravdu zábavní a hodně se s nimi zasmála, ale nebyli to lidi, které měla znát. Nejvíce se bála, že zkazí budoucnost a třeba až se vrátí, vše bude jinak a ona se ve svém světě nevyzná.

Když vlak zastavil, celou partu Pobertů někde ztratila mezi davem a ona zase zůstala sama. I když Bradavice znala, a podle jejího názoru docela dobře, cítila, že je někde jinde. Pomalým krokem se vydala ke kočárům, které byly taženy neviditelnými testrály. Čekala, až se jeden z prázdných kočárů u ní zastaví a když se tak stalo, sama nastoupila.

„Ehm, mohly bychom s tebou jet? Všechny už jsou úplně plné a my jsme akorát tři.“ Do kočáru nakoukla zrzavá hlava. Dívka měla na tváři úsměv. Ginny jí hned poznala, nemusela by vidět ani fotky, které viděla v Harryho albu mockrát, ale ty oči se nedali zapomenout. Nikdo takové neměl, jen ona a její syn. Byla to Lily Potterová, tedy vlastně ještě Evansová, jestli si dobře Ginny pamatovala.

„Jistě,“ odpověděla Ginny a trošku se posunula. Ještě před chvílí si totiž udělala pohodlí, trochu se tam rozvalila.

Do kočáru nejprve nastoupila Lily, potom o něco vyšší hodně hubená blondýnka s mikádem a nakonec malá baculatější brunetka s vlnitými delšími vlasy. Když se dívky posadili, Lily natáhla svou ruku a představila se: „Já jsem Lily Evansová a to jsou moje kamarádky, Melissa Clocheová,“ ukázala na blondýnku, „a Tamara Zillová.“ ukázala na brunetku, která se usmála. „A ty?“

„Já jsem Ginny Weasleyová,“

„A do jaké chodíš koleje? Odnikud si tě napamatuju a na škole není moc zrzek.“ zeptala se Melissa a zkoumavě se na Ginny podívala.

„Já jsem nechodila zatím do školy, ale budu chodit do Nebelvíru.“

„Do Nebelvíru, to budeš s námi na koleji! A do jakého ročníku?“ zeptala se se zájmem Tamara.

„Do šestého,“

„My taky! Tak jsme se alespoň seznámily dříve než na pokoji.“ řekla Lily a úsměvem odhalila své rovné bílé zuby.

„A kam jsi chodila na školu?“ zeptala se Melissa.

Ginny začala vyprávět svou vymyšlenou minulost. „... Nebyla jsem doma, když naši zemřeli. Jen co jsem přišla domů, bylo nad naším domem znamení, možná jste ho už viděli v Denním Věštci.“

„Tvoje rodiče zabil ten černokněžník? Já myslela, že zabíjí jen mudly.“ řekla překvapeně Lily, ale u toho byla zhrozená z toho, co se Ginny stalo.

„Moje maminka byla mudlorozená, možná proto.“

„To je mi líto. A myslíš, že ti nebude dělat problémy výuka? Myslím si, že to muselo být úplně jiné.“

„Nevím, možná ano možné ne, ale vždy jsme se učila ze stejných učebnic jako vy.“

„Už jsme tady! Byla jsi někdy v Bradavicích?“ zeptala se Lily, když vystupovala z kočáru.

„Ano, ale jenom u ředitele v pracovně.“

„Tak pojď, tohle se ti bude opravdu líbit.“ řekla Lily a zaklonila hlavu, aby viděla celý hrad. „Není to nádhera?“

Ginny se také ráda dívala každého 1. září na bradavický hrad, ale teď se jí moc nechtělo, protože by zase vzpomínala. Ale stejně se zaklonila a podívala se na tu nádheru. „Ano, je opravdu krásný.“

„Holky, pojďte! Ať zabereme nějaká dobrá místa!“ vytrhla je z kochání na bradavický hrad Melissa, která už vstála u vstupu dovnitř.

Ginny i Lily zase sklonily hlavy a vydaly se za Melissou a Tamarou.

„Máš pravdu, musíme si pospíšit, nechci sedět vedle Pottera.“

Ginny se na holky podívala překvapeně. „Nevěděla jsem, že ho neměla ráda, dokonce to vypadá, že ho nemůže vystát.“

„Nechápeš, co?“ zeptala se Tamara a ušklíbla se na Melissu.

Ginny jen nechápavě zakroutila hlavou a doufala, že jí Tamara s Melissou něco řeknou.

„Možná si myslíš, že James Potter je nějaký hnusák, ale není. Je to jeden z těch nejhezčích kluků na škole, teda Sirius je určitě hezčí.“ zamyslela se Tamara a vypadalo to, že se zasnila.

„Potter, je hvězda bradavického famfrpálu. Většina holek by s ním ráda něco měla, jen naše Lily ne. Potter už jí nějakou dobu zbožňuje a stále jí zve na rande, nebo se jí snaží políbit. Někdy to je docela sranda.“ řekla zamyšleně Melissa.

„A proč se ti ten Potter nelíbí?“

„Potter? Ten arogantní blbeček? Pořád dělá ty trapné vtípky, pořád si cuchá ty vlasy a pořád za mnou chodí.“

„Já ho už potkala a nepřipadal mi tak strašný,“ zmínila se Ginny, když vešly do Velké síně, kde už seděla většina studentů.

Melissa s Tamarou se souhlasně zakývaly hlavami a podívaly se na Nebelvírský stůl, kde už skoro nebylo žádné místo.

V tom si Ginny všimla, jak na ně James mává a ukazuje na čtyři volná místa vedle nich. Melissa s Tamarou se okamžitě za nimi vydaly. Ginny se podívala na Lily, která si jen povzdechla a pomalým krokem se vydala k místu, kde už seděly Melissa s Tamarou.

„Ahoj Evansová! Ahoj Ginny!“ pozdravil je James nadšeně a ukazoval Lily místo vedle něj.

„Nazdar Pottere,“ řekla a nevnímala to, že chce, aby si sedla vedle něj, a tak si sedla vedle Remuse.

Ginny nezbývalo nic jiného než si místo Lily sednout vedle Jamese.

„Ty už je znáš?“ zeptala se překvapeně Lily.

„No, ano. Jela jsem s nimi vlakem.“ odpověděla Ginny a usmála se na kluky. „Byla s nimi docela sranda.“

Lily se ušklíbla, jakoby nevěřila, že to je pravda a začala se bavit s Remusem.

„Promiň, že jsme ti zdrhli, ale všichni jsme si mysleli, že jdeš za námi.“ řekl omluvně James.

„To je dobrý, alespoň jsem potkala holky.“

Když přišla do síně profesorka McGonagallová s letošními prvňáčky, síň okamžitě ztichla. Ginny ale vůbec nevnímala. Píseň klobouku, ani kdo je zařazen do Nebelvíru jí vůbec nezajímalo. Vzpomínala na Harryho, na Rona a na Hermionu. Chyběli jí a to moc, stále si nemohla zvyknout na to, že je tu nemá.

„... a taky bych tu chtěl přivítat naší novou studentku, Ginny Weasleyovou,“ řekl profesor Brumbál a Sirius vstal a začal na ni ukazovat ukazováčkem, „Pane Blacku, jsem si jist, že všichni už vědí, kdo je slečna Weasleyová.“ řekl Brumbál s úsměvem a Sirius si znovu sednul. „A teď, dejte si do nosu!“

Na stolech se objevila snad tuna jídla a všichni studenti i profesoři si začali nandávat jídlo na zlaté talíře. Ginny moc nejedla. I když vždy toho snědla hodně, teď neměla skoro chuť k jídlu. Za to ostatní nelenili a dali si toho na talíř tolik, že jim jídlo skoro přepadalo.

Když už ze stolu zmizely i zákusky, ze kterých si Ginny vzala jen jeden ovocný košíček, ředitel je poslal spát.

0o0o0o0o0

„Nechápu, jak někdo může být někomu tak podobný.“ vydal ze sebe z ničeho nic James, když už seděli ve svém pokoji a čekali až bude v Nebelvírské věži klid, aby mohli oslavovat začátek školního roku a návrat do Bradavic.

„Myslíš Lily a Ginny?“ zeptal se Remus.

„Jo, když jsem na Ginny narazil, myslel jsem si, že je to Lily. Jen ty oči.“

„To mi chceš říct, že se vykašleš na Lily a zkusíš to na Ginny?“ zeptal se překvapeně Sirius.

„A proč ne? Lily mě nechce, Lily mě nemůže ani cítit. Tak proč bych si nemohl vybrat Ginny, když jí je tak podobná?“

„Právě proto by jsi si měl vybrat někoho úplně jiného, takhle na Lily těžko zapomeneš.“ řekl Remus a čekal na Jamesovu reakci.

„Ale mně se líbí Ginny, protože jí je tak podobná. Taky si mě s někým spletla a vypadalo to, že když si myslela, že jsem nějaký Harry, tak byla nadšená.“

„Jak myslíš, Dvanácteráku, ale tohle není dobře.“ řekl Remus a tím ukončil jejich debatu.

OoOoOoOoO

Remus nemohl uvěřit svým vzpomínkám. „Jak mohl James tak rychle zavrhnout Lily? Co když Ginny s ním opravdu bude chtít být, protože je Harrymu velmi podobný? Co když se tím změní úplně budoucnost?“

„Už máš nějakou další vzpomínku?“ zeptala se ho Tonksová.

„Ano, ale není to moc dobré. Ginny je Lily až moc podobná a já se bojím, že to změní budoucnost.“ řekl zničeně.

„James se do Ginny zamiloval?“ zeptala se překvapeně Nymfadora a sedla si vedle Lupina.

„Zatím asi ne, ale bojím se, že to tak bude. Pamatuju si, že mluvil o tom, že by to s Ginny zkusil, že ho tak neodmítá jako Lily.“

„Kdyby alespoň nebyl Harry tak Jamesovi podobný.“ řekla Tonksová a společně s Remusem přemýšleli o minulosti, která se určitě změní.

OoOoOoOoO

Ginny s Lily, Melissou a Tamarou seděly ve svém pokoji, každá na své posteli.

„Tak co, Ginny, líbí se ti tady nějaký kluk?“ zeptala se Melissa.

„No, James mi připomíná mého bývalého kluka.“ řekla popravdě Ginny. „A Sirius je taky pěkný, ale až moc.“

„Tobě se líbí Potter? To je super, třeba byste spolu mohli začít chodit a on by mě nechal konečně na pokoji!“ řekla nadšeně Lily.

„Já jsem neřekla, že se mi líbí, jen že mi někoho připomíná. Ale ošklivý není.“

„Ale chodit byste spolu mohli, ne?“

„Ne, Lily. Nemohli, mám pocit, že on má rád tebe.“

„Ale vy dvě si jste hodně podobné a jestli se k němu budeš chovat lépe, tak by asi nebyl problém, abyste byli spolu, a my bychom konečně neposlouchali, že Potter je debil.“ řekla Tamara. Melissa souhlasně přikývla.

„Já přeci s ním nemůžu chodit! Já nemůžu změnit budoucnost! Co když se Harry nikdy nenarodí?“

3. kapitola                                                                                             5. kapitola