Jdi na obsah Jdi na menu
 


16. kapitola - Žárlím

1. 8. 2007

Probudila jsem se okolo devátý. Měla jsem štěstí, protože Lily ještě spala, takže mě nemohla dneska probudit ledovou vodou. Anna se Sandrou už byly také vzhůru a povídaly si spolu na Annině posteli. Bavily se spolu německy takže jsem nevěděla na jaké téma. Vylezla jsem z postele a šla rovnou k Lily, abych ji mohla probudit. Vzala hůlku a dala jsem jí asi půl metru od jejího obličeje. Pronesla jsem potichu kouzlo. Z hůlky začala téct voda asi o teplotě 5°C. Lily začala řvát. Stáhla jsem z ní ještě peřinu a polila jsem jí absolutně celou. Pomsta je tak sladká. Řvala tak, že musela probudit i Zmijozelský, kteří byli až na druhé straně hradu ve sklepení.
Konečně jsem jí nechala být. Teď jí lituju, protože ta voda byla fakt ledová, ještě teď mám husí kůži. Lily musela mít na sto procent vyřvaný hlasivky, protože to byl výkon.
Tím řevem se probudily i Jane a Kat. Chudáci, to muselo být probuzení, tenhle řev byl totiž tisíckrát horší než budík.
„Alex, za to zaplatíš!“ řekla mi rozzuřeně Lily, když se konečně převlékla do suchého. Vzala si na sebe dlouhý tlustý svetr. Už ji chyběly jen kulich, šála a rukavice a mohla se klidně vydat na Severní pól. Dobře přeháním, ale měla na sobě toho opravdu dost.
„No vidíš jaký je to příjemný. Ty mě takhle budíš skoro každý den.“ řekla jsem jí. Holky se teď smály, tak že se válely po zemi, teda kromě Jane, která na nás byla už zvyklá.
„Ale já na tebe leju vodu, která má 15°C a ne kolem nuly.“ řekla Lily.
V tom do pokoje vtrhla Padma Lemonová.
„Kdo tu tak řval? Co se stalo?“ zeptala se nás.
„Ale jenom Alex probouzela Lily.“ řekla Jane a mávla rukou.
„Prosím tě, jak si jí probouzela? A Lily proč máš na sobě oblečení jako by bylo deset pod nulou?“ zeptala se nás.
„Vylila jsem na ni trochu studený vody, ona mi to dělá pořád.“ řekla jsem.
„Trochu studený vody? Vždyť ta voda měla kolem nuly!“ snažila se na mě řvát Lily, ale protože si před chvílí málem vyřvala hlasivky, tak na mě jenom chraptila.
„Sorry,“ omluvila jsem se.
„Holky nepůjdeme na snídani?“ zeptala se nás Kat, která se mezi tím oblékla a upravila.
„Jo mám hlad jako vlk.“ řekla jsem a šla se okamžitě obléknout a rychle upravit, ať vypadám trochu normálně. Celkem se divím, že holky nezačaly řvát, když mě viděly po ránu.

Ve společenské místnosti se váleli James, Sirius a Remus. Jane šla pozdravit Remuse.
„Kdo tam tak řval?“ zeptal se nás James.
„Lily, protože jsem jí probudila ledovou vodou.“ řekla jsem mu.
„Opravdu ledovou.“ zachraptěla Lily.
„Měla by sis zajít na ošetřovnu, Lily.“ řekl jí Sirius.
„A proč jako?“ zeptala se Lily svým chraplavým hlasem.
„Proč asi, vždyť nemůžeš skoro mluvit, ty chytrá.“ řekl James.
„Víš co? Starej se o sebe, Jamesi.“ odsekla mu Lily. Celkem se divím, že mu neřekla Pottere.
„Ale on má pravdu, Lily.“ ozval se Remus.
Anna, Sandra a Kat jen všemu přihlížely.
„Holky radši půjdeme nebo se tady ještě pohádáme.“ řekla jsem směrem k Anně, Sandře a Kat.
„Jo, půjdeme.“ zachraptěla mi Lily do ucha. Musím se přiznat, že mně málem kleplo.
Vyšly jsme ze společenský místnosti.
„Tak co, byli to tyhle dva, co se vám líbili?“ zeptala se Jane.
„Jo, ten co seděl vedle toho Jamese, je fakt krásnej.“ rozplývala se Anna. V tu chvíli jsem měla sto chutí jí něco udělat.
„Jo, je pěknej, ale mně se víc líbí ten James.“ řekla Sandra.
Podívala jsem se na Lily. Sice se snažila tvářit normálně, ale moc jí to nešlo. Že by se jí James přeci jenom líbil? Kdo ví.
„A co ty Kat?“ zeptala jsem se.
„Jo, se celkem pěkný, ale mně se líbí jiný kluci.“ řekla Kat. Alespoň jedna. Pomyslela jsem si.
„Já tě nechápu, jak se ti nemůže líbit tak krásnej kluk?“ zeptala se Anna.
„Mně se líbí jiný typy kluků.“ řekla Kat.
„A vám se ti kluci líbí?“ zeptala se Sandra.
„Mně se líbí můj kluk.“ řekla Jane.
„Tak to je divný.“ poznamenala jsem.
Čekala jsem, co řekne Lily, protože jsem si nebyla jistá jestli mám říct pravdu.
„Jsou celkem pěkný, ale chovají se jako kreténi, za pár dní to poznáte samy.“ řekla Lily.
„Takový názor mám taky.“ přidala jsem se.
Jane se na mě podívala způsobem: Vážně? Radši jsem to nekomentovala, protože to by bylo na dlouho. A tohle nechci řešit před holkami, které vůbec neznám.

Nasnídaly jsme se a šly zpátky do Nebelvírské věže. Cestou jsem přemlouvala Lily ať jde na ošetřovnu.
„Ale Lily, James měl pravdu, vždyť nemůžeš skoro mluvit.“ říkala jsem jí asi už po padesátý.
„Nejdu na ošetřovnu.“ zachraptěla na mě Lily.
„Holky jděte s Jane do Nebelvírské věže a já Lily dotáhnu na ošetřovnu.“ řekla jsem holkám.
„Ale já nikam nejdu.“
„Já se tě na nic neptám, prostě jdeš!“ řekla jsem už mírně naštvaně.
Už neřekla ani slovo a poslušně se mnou odešla na ošetřovnu.
„Dobrý den madame Pomfreyová.“ pozdravila jsem ošetřovatelku, když jsem dotáhla Lily na ošetřovnu.
„Co se stalo, děvčata?“ zeptala se nás.
„Lily skoro nemůže mluvit.“
„Pojďte sem slečno Evansová.“ přikázala jí madame Pomfreyová.
Lily k ní přišla. Madame Pomfreyová se jí podívala do krku.
„Co jste proboha dělala slečno Evansová?“
„Já jsem jí probudila a ona na mě začala řvát.“ vysvětlila jsem jí rychle, aby Lily na mě nevykecala, že jsem na ní vylila studenou vodu.
„Počkejte tady chvíli, donesu vám na to lék.“ řekla madame Pomfreyová a odešla někam dozadu.
„No vidíš, ani to nebolelo.“
„Jestli ten lék bude hnusnej, tak si mě nepřej.“ zachraptěla na mě Lily.
„Toto vypijte a mělo by se to zlepšit. Dám vám ještě jeden, který si vypijete, než půjdete spát. Ráno by mělo být všechno naprosto v pořádku.“ řekla jí madame Pomfreyová.
Lily ten lektvar do sebe vyklopila.
„Děkujeme madame Pomfreyová.“ poděkovala jsem a odešly jsme.
„Tak co bylo to hnusný?“ zeptala jsem se.
„Dneska máš štěstí, bylo to celkem dobrý.“ řekla už docela Lily normálně.
„No vidíš ani to nebolelo a bylo to dokonce celkem dobrý.“

Došly jsme do společenské místnosti. Jane si povídala s Remusem. Kat si povídala s Jamesem a Anna se Sandrou byly namáčknuté na Siriusovi. Celkem mě to vyvedlo z míry a tak jsme je jen pozdravila a okamžitě jsem odešla do ložnice.
Sedla jsme si na postel a přemýšlela. Co se to děje? Proč mi tak vadí, že se Anně a Sandře líbí Sirius?
Hádej třikrát.
Ozvalo se moje druhý já.
Protože ho miluju.
A tak proč vždycky utečeš, když jste spolu sami? Zeptalo mě moje druhý já.
Já nevím.
Jestliže ho miluješ, tak by si mu to měla nějak dokázat, nemyslíš?
Zeptalo se mě moje druhé já.
Ticho! Křikla jsem v duhu na moje druhé já.
V tom do pokoje Lily. Nevšimla si, že jsem v posteli, protože jsem naschvál pustila v koupelně vodu, aby si mysleli, že jsem ve sprše. Lehla si na postel a koukala do nebes své postele.
„Já jsem, ale kráva.“ říkala si pro sebe.
„Proč jsi kráva?“ zeptala jsem se a došla k její posteli.
„Já jsem myslela, že jsi v koupelně.“ řekla Lily místo odpovědi.
„Ne, já jsem celou dobu tady, to jsem udělala naschvál, pustila jsem vodu, abyste si mysleli, že jsem ve sprše.“
„A proč?“
„Protože jsem chtěla být sama.“
„Tak já jdu pryč.“ řekla Lily a začala vstávat.
„Nikam nechoď, chci, abys tady byla.“
Znovu si lehla na postel a já jsem si sedla na kraj její postele.
„Proč si říkala, že jsi kráva?“
„To je jedno.“ odbila mě.
„Ne to není jedno, Lily.“
„Ale je,“
„Není, jestli je to kvůli tomu, jak jsou holky dole s kluky, tak mně to taky vadí, proto jsem odešla.“
„Mně to nevadí.“ řekla Lily, ale šlo na ní vidět, že lže. Ona neumí lhát o takovýchhle věcech.
„Lžeš, vidím to na tobě. Přiznej, že ti vadí, že se Sandře líbí James. Já jsem viděla, jak ses tvářila, když Sandra říkala, že je pěknej.“
„Jo, máš pravdu. Vadí mi to. Byla jsem zvyklá, že se mu líbím a že mě pořád otravuje a bojím se, že si do ní zamiluje.“ vyklopila ze sebe Lily.
„Děvče, teď si mě pěkně překvapila. To jsem netušila. A co s tím uděláme?“ zeptala jsem se jí.
„Já nevím,“
„Ale něco s tím musíme udělat.“
„To jo,“
„Pojď dolů. Budeme se chovat jako vždy. Třeba o ně nemají zájem.“ řekla jsem jí a vstala.

Došly jsme so společenské místnosti. Holky se pořád lepily na Siriuse. Kat si povídala s Jamesem. Jen Jane s Remusem tu nebyli.
„Kde je Jane?“ zeptala se Lily.
„Šla někam s Remusem.“ řekl jí James.
Mezi tím jsme si sedla naproti Siriusovi. Chvilku jsem ho pozorovala. Šlo vidět, že mu přítomnost holek nějak zvlášť nevadí. A komu by vadila? Jedině holkám.
„Alex pojď sem.“ řekl mi James.
„Proč?“ zeptala jsem se ho
„Potřebuju ti říct něco ohledně tréninků.“ řekl James.
„Už jdu, kapitáne.“ řekla jsem, zvedla jsem se a odešla k němu.
„Takže tady Kat se mě ptala, jestli by se nemohla zúčastnit naší tréninků a já se tě ptám jestli ti to nebude vadit. Padma Lemonová a John Thompson mi řekli, že jim to vadit nebude. Ostatních jsem se ještě neptal.“ řekl James.
„Jasně. Už jsem jí říkala, že se tě bude muset zeptat. Budu ráda.“
„Děkuju Alex.“ řekla mi Kat.
„Prosím tě, nemáš za co.“ Mávla jsem rukou.

Vůbec jsem nemohla usnout. Podívala jsem se na hodinky. Ze pět minut jedna ráno. Holky už spaly nejméně hodinu, mrchy. Vstala jsem a šla se podívat do společenské místnosti. Bylo tam šero. Krb už skoro vyhasínal. Sedla jsem si do křesla naproti krbu a koukala na vyhasínající oheň.
„Ahoj, Alex.“ pozdravil mě někdo.
Otočila jsem se a spatřila jsem Siriuse.
„Ahoj,“ pozdravila jsem ho také.
„Co tady děláš?“ zeptal se a sedl si vedle mě.
„Nemůžu usnout. A ty?“ zeptala jsem se.
„Taky nemůžu usnout.“ řekl a přisunul se blíž ke mně.
„Nech toho, s tímhle si jdi za Annou nebo za Sandrou.“ řekla jsem mu naštvaně.
„Počkej ty žárlíš?“ zeptal se mě.
„Ne,“ řekla jsem okamžitě.
„Ale jo ty žárlíš.“ Usmál se.
„Ne, nežárlím.“ řekla jsem mu.
„Ale žárlíš. Já jsem si říkal, že ses dneska chovala nějak divně.“
„Ne, já nežárlím a nechovala jsem se divně.“
„Ale chovala,“ Pohladil mě po vlasech.
„Nešahej na mě.“
„Neboj se, mně se ani jedna nelíbí.“ řekl mi a hrál si s mými vlasy.
„Ale mě to nezajímá.“ řekla jsem mu, ale v duchu jsem si oddychla.
„Nelži,“ řekl a podíval se mi do očí. Byli jsme od sebe obličeji asi pět centimetrů.

 

<<   >>

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář