Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. kapitola - Dokonalý Primus

11. 4. 2007

Poslední den prázdnin. Někdo ho má rád, někdo ho nenávidí. Lily Evansová byl ten první případ. Dalo by se snad i říci, že školu milovala, hlavně když to byly Bradavice. A dokonce tento rok bude Primuskou. Není to úžasné?

Seděla na posteli a před sebou měla skoro zabalený kufr. Na prstech v duchu počítala, jestli náhodou něco nezapomněla. Hlavně aby měla hůlku, peníze a samozřejmě odznak, ostatní se když tak dokoupí v Prasinkách. S tímto rozhodnutím si sedla na kufr a začala ho s problémy zavírat. Netrvalo to ani pět minut a kufr stál úhledně u dveří, tak aby nepřekážel. Sedla si zpět na postel.

A konečně do Bradavic. Budu si užívat titulu Primusky, budu využívat všechny výhody, které Primusové mají. A taky po dvou měsících uvidím Lainey a Ellu.“ přemýšlela se zavřenýma očima a usmívala se, ale úsměv jí rychle zmizel ze tváře. „A taky Pottera.“ zamračila se. Ne že by Jamese Pottera nenáviděla. To se určitě říct nedalo. Jediný člověk, kterého nenáviděla, byl lord Voldemort. Ale Jamese Pottera neměla ráda, stále jí musel nějak otravovat a vždy, když už jí naštval tak, že myslela, že za chvíli vybuchne, jí musel trapně zvát na rande. A pro jistotu u toho byla minimálně půlka Nebelvírské koleje. Nejlépe celá škola.

Zatřepala hlavou, přeci nebude myslet na takové věci, když už zítra jede do školy. Poslední večer doma si nebude kazit. A tak se šla umýt a asi po hodině si šla lehnout. S úsměvem na rte klidně usnula.

 

OoOoOoOoO

 

James ležel na posteli, kufr měl skoro poloprázdný, ale to ho vůbec netrápilo. Vždyť času má dost. V ruce držel odznak Primuse a přemýšlel: „Kdo by mohl být Primuska? Nemůžu mít jistotu, že to bude někdo z prefektů, i když bych byl moc rád. Protože by to byla určitě Lily. Ach Lily, jak rád tě zas uvidím!“ Klidně by přemýšlel dál, ale přerušil ho Sirius, který vpadl do pokoje.

„Hele tvoje máma mi právě vynadala, že nemáme sbaleno. Prej za hodinu si nás přijde zkontrolovat.“ vyhrkl a přiřítil se ke svému kufru, který byl ale úplně prázdný.

„Proč nepoužiješ hůlku? Bereš si všechno, co máš ve skříni.“ řekl James a nechápavě se podíval na Siriuse.

„Dobrej nápad, Dvanácteráku!“ usmál se Sirius, i když šlo vidět, že to jen hraje.

„Já mám vždy jen dobrý nápady, narozdíl od tebe.“

„Já nemám dobrý nápady, jo? Tak to si vypiješ!“ vykřikl Sirius a přeměnil se v obrovského černého psa. Rozběhl se přes celý pokoj a celou svou vahou skočil na Jamese. Ten jen vykulil oči a doufal, že to je vše, co Sirius hodlá dělat. Naneštěstí pro Jamese měl Sirius jiné plány. Všema čtyřma stál na Jamesově trupu, takže skoro nemohl dýchat, a pomalu se přibližoval k jeho hlavě.

„Tichošlápku, zapomeň na to!“ pokusil se ho ještě zarazit James, ale měl smůlu. Velký černý pes ho začal olizovat tak, že jeho sliny měl James skoro všude. A samozřejmě u toho vesele kroutil ocasem.

 

OoOoOoOoO

 

Zvuk budíku ji probudil z krásného snu. Ale bohužel jakmile se probrala, sen se rozplynul a ona si na něj nemohla vzpomenout. Protřela si oči, podívala se na svůj kufr a vstala. S rychlostí blesku vběhla do společné koupelny, aby ji nikdo nepředstihl, jinak by to na půl jedenáctou určitě nestihla. Osprchovala se u provedla běžnou ranní hygienu. Už oblečená se šla najíst. V kuchyni na ni už čekal připravený otec, který si četl noviny. Její máma jí mezitím připravovala snídani. Byla jen v županu, protože dnes s nimi nejela. Lily se nasnídala a její otec jí během snídaně donesl všechny věci do předsíně. Už byl čas, aby vyjeli.

Objala matku a dala ji pusu. Ta jí pohladila po vlasech a popřála jí krásný školní rok. Vypadalo to, že Petunie je spíše šťastná, že Lily konečně odjíždí. Jen s „Čau!“ odešla do kuchyně, kam se šla najíst. Lily se jen usmála, zamávala mamě a společně s otcem odjela autem směr londýnské nádraží. Tam se nakonec rozloučila i s otcem a přepážkou přešla na nástupiště 9 a ¾. Bylo pár minut před půl jedenáctou, ale i tak tu bylo už dost lidí. Bez zastavení se vypadala rovnou k vlaku. Chtěla se převléknout do školního hábitu, a tak rovnou zamířila do prefektského kupé. Pomalu otevřela dveře, ale když uviděla člověka, který seděl na jedné ze sedaček, rychle dveře zase zavřela. „Panebože! To není možný!“

 

OoOoOoOoO

 

James už byl ve vlaku od čtvrt na jedenáct. Nebyl si sice jistý, kdo bude Primuska, ale něco mu říkalo, že to bude určitě Lily. Nikdo jiný to být nemohl.

Sirius přišel s ním, ale teď určitě někde oblbuje nějakou holku, která přes prázdniny vyrostla v neodolatelnou krásku, jak rád říkal. James jen zakroutil hlavou a myšlenky se mu zase zabloudily ke krásné rudovlásce se smaragdovýma očima. Nemohl se jí dočkat.

Najednou se otevřely dveře, ale James měl zavřené oči, takže neviděl, kdo v těch dveří stojí. Když otevřel oči, zahlédl jen kousek rudých vlasů, než se dveře zavřely.

„To musí být Lily!“ Srdce mu poskočilo. Po dlouhých dvou měsících jí zase uvidí. Musela to být ona.

Vstal a šel otevřít dveře. Za nimi stále stála Lily. Ve tváři měla nevěřícný výraz.

„TY?“

„Co já?“ vychutnával si to s úsměvem James.

„TY-TY jsi Primus?“

„Jo,“

„To není ale možné! Vždyť jsi nebyl ani prefekt!“ nechápala Lily.

„Já vím, ale přišel mi odznak.“

„Ale-ale-ale-“ nevěděla, co říct. Byla v šoku.

„Jestli si myslím správně, tak jsi se chtěla převléknout.“ Prstem ukázal do kupé. „Já počkám venku, tak na mě potom zavolej a dohodneme se, co řekneme prefektům.“ řekl, vyšel z kupé a odešel pryč z vlaku hledat Siriuse.

 

OoOoOoOoO

 

Ještě stále byla v šoku. Nemohla to pochopit. James Potter a Primus? Vždyť to není možné! Sedla si na sedačku a před sebe si dala kufr, ze kterého si vyndala svůj školní hábit. Pomalu se převlékala a u toho přemýšlela.

„Jak mohl Brumbál dát tak důležité místo někomu jako je James Potter? Stále něco provádí Snapeovi, nebo dělá celé škole nějaké vtípky. Pořád porušuje školní řád, stále má tresty, srážejí mu body koleje dolu.

Ale na druhou stranu James Potter je skvělý žák, má jedny z nejlepších známek na škole a většinu bodů, co ztratí, zase dostane zpátky. Kdo ví, třeba James Potter bude ten nejlepší Primus, jaký může být.“ Zatřásla hlavou, aby vyhnala myšlenky z hlavy ven. Nebude o tom přemýšlet, už se tak stalo a ona s tím nic neudělá.

Otevřela okno, vyklonila se z něj a hledala Jamese, ale nikde ho neviděla.

„Jamesi!“

„Ano, Lily?“ ozvalo se vedle ní. Otočila se a z vedlejšího okna na ní pobaveně koukal James. Beze slova zase zalezla zpět. Netrvalo to ani půl minuty a James už vešel do kupé.

„Už jsi hotová?“ zeptal se a sedl si naproti ní.

„Jak vidíš tak ano. Můžeme začít?“

„Jistě. Máš nějaký nový nápad, který bychom mohli navrhnout prefektům?“

„Já-já jsem o tom nepřemýšlela.“ zastyděla se. Úplně zapomněla na to, že by měla přemýšlet o nových věcech.

„To je v pohodě, něco mě napadlo. Vlastně jen díky Remusovi...“ začal jí jmenovat několik vymožeností, které ho napadly během prázdnin. Ona neutrálně koukala, ale v duchu měla otevřenou pusu dokořán. Měl skvělé nápady. Všechny by zjednodušovaly jejich a prefektskou práci. A dokonce ho napadl i ples. Ne vánoční, který se snažili prosadit už několik generací Primusů, ale maškarní. Znělo to hloupě, ale Lily věděla, že má pravdu. Brumbál měl rád takovéhle akce.

„...A nakonec bych chtěl přemluvit Brumbála, abychom mohli na konci roku pořádat rozlučkový večírek pro sedmé ročníky.“ dokončil svou dlouhou řeč a podíval se na Lily, aby něco řekla.

„Máš dobré nápady, mám pocit, že s tím letos uspějeme,“ usmála se na něj. „Nebo alespoň s většinou.“ dodala.

Ještě asi pět minut řešili nějaké z Jamesových nápadů, ale přerušili je přicházející prefekti, mezi kterými byl i Remus. Když už tam byli všichni, James začal.

„Ahoj všichni. Já jsem James Potter, letošní Primus, a toto je má krásná polovička Lily Evansová.“ všichni se zasmáli, když řekl má krásná polovička, tedy kromě Lily, která trochu zčervenala. Jen ona věděla, že to nebylo vztekem.

„Počkej, jak to že TY jsi Primus?“ zeptal se ho Zmijozelský prefekt šestého ročníku John Prenten.

„Tak na to se budeš muset zeptat Brumbála.“ Při této odpovědi se všichni Zmijozelští zamračili.

„Můžeme pokračovat?“ zeptala se Lily se zvednutým obočím.

„Jistě.“ odpověděl s úsměvem James.

Lily nejprve začala vysvětlovat práci novým prefektů, jejich povinnosti, jejich výhody atd. A potom se do toho pustil James. Byl vynikající řečník. Všechno říkal s tou správnou energií a dokázal všechny zaujmout, dokonce i Zmijozelské. Lily si nemohla odpustit jednu myšlenku. „On je dokonalý Primus.“

 

OoOoOoOoO

 

Když skončila porada, všichni se odebrali za svými kamarády. Teď už zůstali v kupé jen James a Lily. Ani jeden nevěděl, co říct, ale oba přemýšleli skoro o tom samém.

Lily by mu tak ráda řekla, že byl skvělý, všechny nadchlo jeho povídání. K ničemu neměla co dodat. Ale nechtěla mu to říct, jediná lichotka na jeho osobu by mohla způsobit, že by se akorát jen předváděl a ona by byla zase jen naštvaná.

James přemýšlel o Lily. Vypadalo to, že se vším naprosto souhlasila. Jen se usmívala a tak trochu s obdivem na něj koukala. Povedlo se mu to a jí samozřejmě také. Nevěděl by, co říct novým prefektům. Nevěděl všechny jejich povinnosti. Byla skvělá a ani jednou se na něj nepodívala naštvaně a to byl zázrak.

„Víš, byl jsi dobrý. Opravdu se ti to povedlo.“ řekla Lily potichu a koukala se někam na zem.

„Vážně? Děkuju. Taky jsi byla dobrá.“ oplatil ji.

„Ale vždyť si mluvil jenom ty.“ Konečně se mu podívala do očí.

„Ne, nepovídal. Bez tebe by prefektové nevěděli, co mají dělat. Já znám jen jejich výhody.“

„No tak dobře,“ usmála se. „Děkuju.“

„Nemáš vůbec zač, byla si skvělá,“ oplatil ji úsměv a zvedl se. „Prosím omluv mě, rád bych šel za kluky.“

„Já jdu taky, holky jsem neviděla celé prázdniny.“

A tak se společně vydali z kupé a šli hledat své kamarády. Vypadalo to, že z nich bude sehraná dvojka. A to taky Brumbál očekával.

 

OoOoOoOoO

 

Lily se od Jamese odpojila asi v půlce vlaku, kde našla své dvě nejlepší kamarádky, Lainey a Ellu. Seděli naproti sobě a o něčem si vášnivě povídaly.

Ta napravo, Ella Alacrisová, byla vyšší sportovní postavy. Vlasy měla na krátko ostříhané a čokoládově hnědé a oči měla zeleno hnědé.

Ta nalevo, Lainey Volupová, byla naopak menší a kulatější postavy. Vlasy měla asi k lopatkám, vlnité a také hnědé. Oči měla modré.

„Ahoj holky!“ Vpadla Lily do jejich kupé a sedla si vedle Lainey.

„Jé ahoj Lily!“ vykřikly obě najednou a také jí obě najednou objaly.

„Vidíš, já ti to říkala, že bude určitě Primuska!“ řekla vítězoslavně Ella. „Tak těch pět galeonů.“

„Ale my se o nic nevsadily,“ protestovala Lainey. „Já Lily věřila, jen jsem neměla jistotu, vždyť to mohla být i Blacková.“

„Tak jo,“ rezignovala Ella a zase schovala svou ruku do kapsy. „A kdo je Primus? Remus?“ zeptala se nedočkavě.

„Nebo snad Malfoy?“ zeptala se s obavami Lainey.

„Tomu ani jedna z vás neuvěří,“ Lily udělala dramatickou odmlku. „Letošním Primusem je totiž James Potter.“

„James?“

„Potter?“

„Ano, byla jsem stejně v šoku jako vy.“

„Ale jestli budete vy dva spolu, tak to bude tragédie!“ řekla Ella s úšklebkem.

„Náhodou jsme byli skvělý,“ řekla Lily. „No teda hlavně James.“ dodala potichu.

„Jak to? Já myslela, jak jim tam budeš dlouho povídat a všichni budou unešení. A ono to bylo naopak?“

Lily se nadechla a podívala se na své dvě nejlepší kamarádky. Potom skoro bez dalšího nadechnutí jim převyprávěla, co se všechno stalo.

„Takže James tě převálcoval.“ zasmála se škodolibě Ella.

„Takže jste se dobře doplňovali.“

„Ano, byla jsem překvapená. Všechno se odehrálo v klidu, dokonce nad mé očekávání.“

 

OoOoOoOoO

 

Když Jamese opustila Lily, už šel jen chvilku sám. Kluci už na něj čekali. Vstoupil do kupé a svalil se vedle Remuse.

„Kdes byl tak dlouho?“ zeptal se Sirius, který se rozvaloval skoro na celé sedačce.

„S Lily,“ odpověděl místo něj Remus.

„Takže jsi ji už konečně sbalil.“ řekl znuděně Sirius.

„Ne, jen jsme si ještě chvíli povídali o poradě,“

„Která se vám povedla. Za ty tři roky byla nejlepší. Měl jsi dobré nápady, Jamesi.“

„Díky,“

„Panebože, pojďte se bavit o něčem jiném,“ prohlásil znuděně Sirius. „A hlavně ne o Evansový.“

„Pojďme naplánovat další úplněk.“ řekl vesele Petr.

„Dobrej nápad, Červíčku!“ řekl Sirius a šibalsky se usmál. Asi měl v plánu něco úžasného.

 

OoOoOoOoO

 

Konečně přijeli do Prasinek. Nástupiště bylo přeplněné dětmi skoro všeho věku. A každý řval přes každého, takže tu byl i nesnesitelný ruch.

Lily, Ella a Lainey se nechaly vést davem přímo ke kočárům, které je měli dovést přímo ke škole. Protože byly jen tři a do kočáru mělo nastoupit minimálně čtyři lidi, tak si k nim přisedl pravděpodobně ten nejrozumnější z Pobertů, Remus.

„Ahoj holky,“ pozdravil je a usmál se. Potom se otočil na Lily. „Byli jste s Jamesem skvělí. Opravdu nejlepší první porada jakou jsem zažil.“

„Díky Remusi,“

„Já myslela, že budeš Primusem ty, Remusi.“ řekla z ničeho nic Ella a mile se usmála.

„Děkuji Ti za důvěru. Ale myslím si, že James bude lepší Primus než já. A hlavně má bláznivé nápady, které se budou líbit Brumbálovi.“ zasmál se.

„Slyšely jsme.“ řekla Lainey.

„Už jsme tady!“ upozornila všechny Lily a když zastavili, otevřela dveře a vystoupila. Před ní se objevil krásný Bradavický hrad.

 

OoOoOoOoO

 

Konečně byli ve Velké síni. Všichni už seděli u svých stolů, tedy kromě profesorky McGonagallové a prvňáků.

„Já má hroznej hlad.“ ozval se Sirius. „Ať už je po zařazování.“

„Souhlasím,“ přidal se okamžitě Petr.

„Vždyť si snědl skoro celý vozík ve vlaku.“ nechápal Remus.

„Právě že jen skoro.“ odpověděl místo Siriuse James.

„Rostu a potřebuju energii, dneska se bude totiž slavit.“

Když proběhlo celé zařazování a ředitel školy opakoval své varování při čemž při každém zákazu, který jmenoval, se podíval na čtyřku kluků z Nebelvíru, kterým se říkalo Pobertové.

„...A teď, dejte si do nosu!“ vykřikl vesele ředitel Brumbál a na stolech se objevily tuny jídla všeho druhu.

„Hurá!“ zahulákal šťastně Sirius. Talíř, který měl před sebou odsunul a místo něho si před sebe dal celou mísu kuřecích stehýnek. Na talíř, který odsunul si nandal několik vrchovatých lžic bramborové kaše, která skoro z toho talíře přetékala. A během toho, jak jedl, tak sahal volnou rukou po dalších věcech.

Remus jen nevěřícně kroutil hlavou. Sirius totiž vypadal, že nejméně měsíc nejedl.

„Jamesi, vy jste mu nedávali najíst?“ zeptal se Remus.

„Dávali a myslím si, že naši jsou rádi, že Sirius konečně vypadl.“

„Chápu,“

 

OoOoOoOoO

 

Po večeři se všichni odebrali do svých kolejí, ale Lily a Jamese si ještě na pár slov zavolala profesorka McGonagallová.

„Slečno Evansová, pane Pottere, jsem si jistá, že byste nějak chtěli něco na této škole vylepšit. Nebo také něco pořádat, například Vánoční ples. Prosím, rozmyslete si všechno, co byste chtěli říci panu řediteli a někdy během dne bude pro vás posláno.“

„Jistě, paní profesorko.“

„A samozřejmě jestli budete mít jakékoli otázky ohledně vaší funkce přijďte a zeptejte se.“

„Ano, pan profesorko.“

„A ještě jsem vám zapomněla říci, že se vám pan ředitel velice omlouvá, ale místnosti, které patří Primusům, jsou zatím mimo provoz. A proto vás žádá, abyste mezitím bydleli u svých bývalých spolubydlících. Během tohoto měsíce by se mělo vše vyřešit.“

„My jsme neměli bydlet na koleji?“ zeptala se v šoku Lily.

„Ne, slečno Evansová. Teď už tu neste jen pro vaši kolej, i když samozřejmě, že do Nebelvíru stále patříte a doufám, že ho bude dobře reprezentovat, ale jste tu pro celou školu a tak, aby k vám měli přístup všichni žáci či členové profesorského sboru, bylo pro Primuse zařízeno několik místností mimo koleje. Ale letos se stala nějaká chyba a s vašimi prostory nastaly menší potíže, které se teď odstraňují.“ Profesorka se na ně omluvně usmála. „A jestli nemáte žádné další otázky, tak vás opustím.“

„Nemáme, paní profesorko. Dobrou noc.“

„Dobrou noc.“ odpověděla profesorka McGonagallová a odešla.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nej

(Ginny, 29. 12. 2014 21:16)

Je to boží povídka! A vtipná, Poberty jsi napsala dokonale!

Moony

(www.hawaiiiii.blog.cz, 15. 5. 2009 21:48)

hodně zajimavé..a geniální:-)

nelien.blog.cz

(Nelien, 6. 10. 2007 1:31)

to je tak boží!! :D jsem se zase řehtala! siri je tak sladkej, jak se promněil v psa a skočil na jamese! taky to v tom vlaku bylo geniální! další super povídka!